Den 104
14.4.2010
Z počasí, které panuje venku se asi brzo všichni zblázníme. Beatka z toho, že ji na každou její žádost "Já chci jít ven." odpovídáme záporně a my z toho, že jí pořád musíme odpovídat.
Dnes jsme měli bulharský den. Teda ne, že bychom měli bulharské jídlo nebo provozovali nějakou bulharskou kulturu, ale B. se naučila kroutit hlavičkou, když se jí na něco ptám, jako "ne ne". Akorát to používá jako souhlas (takové bulharské "ano"). Ale má z toho obrovskou radost a já s ní.
Odpoledne jsem udělala mísu popcornu a zjistila, že mám doma sarančata. Vrhli se na to, jako by týden nejedli. B. si dokonce přinesla i židličku, aby si mohla sednout (je to přece dáma). Jáchymek chvíli zkoušel, že by to z misky jedl jako pejsek, ale to mu neprošlo.
Oba ted´ maji nějakou fixaci na hračky - B. sebou tahá panenku chlapečka - takže nejen, že musím krmit a odsávat nos jí, ale taky panence. Taky s náma chodí na nočník, naštěstí koupání zvládl odložený na koupenovém stupínku. Jáchymka jsem slyšela asi ještě půl hodiny poté, co šel spát, jak pandě (vlastně medvíděti, protože velké medvědy nemá rád) povídá nějaké historky o duších.